Nehoda v Jaroslavli - Mýty a fakta

Stejně jako většinu Čechů i mě zasáhla nehoda v Jaroslavli. Nejsem sice zrovna největší fanda sportu, nicméně důležité turnaje národního týmu v hokeji sleduju skoro vždy. Kromě toho mě samozřejmě tato nehoda zajímá i z "profesního" hlediska a díky tomu se ukazuje známý fakt - tedy, že v médiích se člověk dozví mnoho zajímavých věcí z různých oborů, ale ty, které se týkají oborů, kterým rozumí, nejsou nikdy tak docela správné. V žádném případě zde nechci spekulovat o příčině tragédie, ale chci uvést na pravou míru několik mýtů, které se v médiích objevily.


V první řadě letiště v Jaroslavli, jeho dráha a ta osudná anténa. Nedůvěra v létání v Rusku obecně je u nás velká. O její opodstatněnosti by se daly vést dlouhé debaty a vždy by záleželo na tom, jestli se bavíme o malém sportovním létání, dopravě zásob po Sibiři, nebo velkém mezinárodním létání. Hned den po nehodě se na iDnes objevil článek s titulkem "Jágr: V Jaroslavli je kratší ranvej, stroj těžko nabírá rychlost", ve kterém Jágr popisuje, že letiště v Jaroslavli je jen "rozjezdová dráha s budkou" a že tam není tak dlouhá dráha jako jinde a tak na ní letadla nemůžou nabrat rychlost.
Co se týče té budky, nemohu soudit, k takovým informacím se nedostanu a ani to nemělo žádný vliv. Co už ale vím je, že dráha na tomto letišti má přesně 3000m a je široká 44m. Když dám toto do kontextu s českými letišti, rozhodně se nejedná o krátkou runway. Např. letiště v Brně má 2650m a letiště v Karlových Varech dokonce pouze 2150m. Z obou letišť běžně operují stejně velká a i výrazně větší letadla než Jak-42, včetně letadel ČSA a Travel Servisu. Je samozřejmě pravda, že na velkých mezinárodních letištích bývají dráhy spíš delší - zůstaneme-li u nás, hlavní dráha v Praze Ruzyni má 3715m a 3250m má vedlejší runway (na kterou se zanedlouho přesune na cca. dva týdny provoz kvůli údržbě té hlavní a tak si užijeme nad Stodůlkami trochu provozu). Např. letiště ve Stockholmu má ale hlavní dráhy jen 3301m a 2500m dlouhé.
Letiště v Jaroslavli je také oproti očekávání poměrně dobře vybaveno co se týká radionavigace - tedy prostředků jak pomocí přístrojů navést pilota na přistání. V hlavním směru přistání (ve kterém startoval i let s Lokomtoivem Jaroslavl) má instalován systém ILS a dvě NDB. Pro laiky jen ve zkratce napíšu, že ILS je dnes nejpoužívanější systém navigace letadla na přistání a udává pilotovi informaci o tom, o kolik stupňů mimo ideální osu přistání se nachází - a to jak výškově, tak stranově. NDB je starší systém, který se používá i pro navigaci za letu a jeho "budík" (tzv. ADF) jednoduše ukazuje, kterým směrem od letadla se maják nachází. Je to obdobné vybavení, jaké má například letiště v Brně nebo Karlových Varech. Letištní anténa, do které letadlo narazilo a o které jsem četl několik názorů typu: "kdyby ti Rusáci nedali anténu do cesty letadlům, tak by se nic nestalo", je pravděpodobně maják systému ILS. Bývá umístěn cca 300m od prahu dráhy a je to tedy místo, do kterého by se letadlo nemělo v této výšce dostat.  Toto umístění je naprosto standardní a protože to není příliš daleko, měla by být anténa postavena tak, aby se při kontaktu s letadlem snadno lámala a poškození letadla bylo minimální. Jak vyplývá z toho, co jsem psal výše, tento systém přispívá velice významnou měrou k bezpečnosti letecké dopravy a obviňovat Rusy, že si jen tak postavili anténu doprostřed  trasy letadel je tedy naprosto mimo mísu. Teorii o nárazu do antény ILS potvrzuje i toto video pořízené z kamery na její konstrukci.

Dalším často omílaným tématem je stáří letadla a jeho životnost. Jak-42, který vezl hokejisty by měl být 18 let starý a v televizi zazněla informace, že mu měla za 3 týdny končit plánovaná životnost. Ve článcích na internetu už se toto myslím vyjasnilo, nicméně jen dodám, že letadla musí každých 9 let na velkou prohlídku, během které se letadlo rozebere doslova do posledního šroubku, aby se každá součástka mohla zkontrolovat, jestli nepodléhá únavě materiálu nebo korozi a teprve když se vše zkontroluje a opraví nedostatky, je letadlu na dalších 9 let obnovena způsobilost k letu (která je samozřejmě podmíněna i dalšími menšími kontrolami). Letadla, která mají i tuto druhou kontrolu už za sebou a jsou tedy starší, běžně létají u západních aerolinek a několik takových zbývá i u ČSA. Zcela běžně takto stará nebo i starší letadla létají např. v USA. Obvykle ale létají u menších společností - není to až tolik záležitost bezpečnosti, jako spíš nákladů na provoz. Pro velké aerolinky, které mají své stroje neustále ve vzduchu, je důležité mít letadlo s nízkými provozními náklady, u menších aerolinek je naopak důležitější pořizovací cena.

Nechci se pouštět do spekulací o příčině, nicméně v médiích nejčastější hypotézy ukazují na nečistotu v palivu nebo vysazení motoru. Snadno může po této vlně spekulací vzniknou představa, že letadlo, když mu vysadí motor během vzletu, je odsouzeno k osudu, který potkal i letadlo v Jaroslavli. Toto bych chtěl opět vyvrátit. Samotné vysazení jednoho motoru je samozřejmě situace vážná, ale neměla by sama o sobě způsobit nehodu. Před každým vzletem se musí spočítat tzv. rychlost rozhodnutí. Ta je spočítána tak, že pokud dojde k vysazení před tím, než jí letadlo dosáhne, letadlo musí být schopné dobrzdit před koncem runwaye, pokud jí překročí, musí být schopné bezpečně odstartovat a přestoupat všechny překážky v trase odletu. Samotné vysazení motoru jednoho motoru by tedy nemělo být problém a technická závada na více motorech je nepravděpodobná. Musí tedy nastat nějaká další okolnost, která by způsobila nehodu. Mohla by to být pozdní reakce kapitána, který nepřerušil vzlet, i když měl, a rozhodl se odstartovat za každou cenu. Mohlo by to ale být také nesprávným naložením, nebo přetížením letadla, které změnilo jeho výkony oproti výpočtům. Jiná situace by samozřejmě byla v případě kontaminace paliva nebo střetu s hejnem ptáků, kde by o výkon přišlo víc motorů. Všichni si jistě pamatujeme přistání na Hudsonu, kde právě k této situaci došlo. Jestli se piloti opravdu snažili přistát na řece je otázka - soutok Volhy s místní říčkou je totiž přímo v ose dráhy. Podle posledních informací přímo od vyšetřovatelů ale všechny motory při nárazu pravděpodobně běžely a první plameny se objevily až po nárazu - to tedy napovídá, že nedošlo ani k vysazení motoru vlivem jeho technické závady a ani ke střetu s ptactvem - v tom případě by už pravděpodobně motor(y) hořel(y) během vzletu.

Těch potenciálních chyb a poruch mohlo být samozřejmě ale mnohem víc. Nechci je ale zbytečně nadhazovat - na takové řeči a spekulace máme lepší rozhraní než internet - hospody. Příčinu definitivně odhalí až vyšetřování a to může zabrat několik týdnů, měsíců, ale i let. Doufám, že jsem pomohl aspoň někomu trochu se zorientovat v té změti informací, která se z médií valí. Na závěr bych chtěl položit dotaz, kdyby si to tu přečetl někdo znalý poměrů v ruském létání - opravdu musí piloti v Rusku procházet před každým letem zdravotní kontrolou na alkohol? Nikde v západním světě to tak není, nicméně fakt, že nikdo neví, co piloti během dne v Jaroslavli jedli a pili a že neprošli prohlídkou, byl v několika článcích různých zpravodajských serverů předkládán jako naprosto skandální. U nás se provádějí jen namátkové kontroly. Vzhledem k tomu, jaké by mohlo mít nalezení alkoholu v krvi u pilota následky i v případě drobného incidentu (např. poškození letadla při pojíždění na zemi), jsou ale případy pilotů pod vlivem i tak po celém "západním" světě dnes už naprosto ojedinělé.