Dny NATO 2011

Jak jsem již dříve psal, tento víkend proběhly v Ostravě Dny NATO a já jsem samozřejmě nemohl chybět.

Největším tahákem na letošní ročník byl pro mě určitě zásah Gripenů proti Boeingu 737 společnosti Czech Connect Airlines. I když to nebyla žádná akrobacie, 737čku na airshow u nás prostě jen tak neuvidíte. Během ukázky létal Boeing okolo Ostravského letiště takové menší okruhy a dva Gripeny okolo něj poletovaly a předváděly navázání vizuálního kontaktu a předání pokynů pomocí "mávání křídel". Bylo zajímavé pozorovat spolupráci obou Gripenů i manévrování Boeingu. I když v rámci dopravních letadel je to spíš prcek, na airshow je to pořádný obr. Přesto se nikdy nevzdálil mimo pohodlný dohled diváků a celé vystoupení zakončil přistáním ze zatáčky o 90° přímo nad prahem. CCA se tedy opravdu ukázaly, nevím, jak moc se jim to opravdu vrátí, ale tento způsob reklamy je rozhodně zajímavější než plakátování v MHD.

Z těch "klasických" airshow ukázek byli asi nejzajímavější Turkish Stars a F-16 Demo Team. Bohužel na poslední chvíli odpadli Red Arrows. V rámci Dnů NATO byla také Česká Republika formálně přijata do systému AWACS.

Velkým překvapením pozemních ukázek byla návštěva Izraelského letectva v sestavě 2x F-15 a C-130 Hercules. Další dva Herculesy přivezla americká armáda a jednoho belgická. Američané dále přivezli Boeing B-52, který jsem už viděl loni a také KC-135. U něj jsme se zasekli docela nadlouho, protože jako jeden z mála byl pilot z tohoto tankeru velmi sdílný a ochotný si povídat. Dozvěděli jsme se tedy pár zajímavostí, včetně toho, že je možné teoreticky vytankovat úplně všechno palivo (což ale prý není úplně chytré ;)) nebo že na naplnění C-5 Galaxy je potřeba tří KC-135.
Veletrh Flyin, ktereý byl součástí akce bohužel docela zklamal stejně jako stánek Battlefield 3, kde byla k dispozici na vyzkoušení betaverze hry. Bohužel pouze na PS3, které nemá ani kdovíjakou grafiku a hlavně nemá myš. Asi je to o zvyku, ale já jsem na tom teda úplně mimo. Nezbývá než počkat do čtvrtka.

Na rozdíl od loňského roku, kdy jsem přiletěl letadlem, jsem tentokrát zvolil konvenčnější způsob dopravy a to vlak. Cesta expresem, který mimořádně stavěl i ve Studénce byla celkem slušná i díky investici do místenek, které nám zaručily sezení. Naše jízdenky zakoupení přes e-shop ČD a doma vytištěné sice příliš nepotěšily paní průvodčí, ale nakonec to vzala celkem sportovně a s úsměvem se s opisováním čísel do systému poprala. Cestou zpět to už bylo horší. Dorazili jsme na zastávku speciálního autobusu, který vozil lidi na nádraží nám těsně utekl odjezd autobusu. Naštěstí si nás při průjezdu okolo všiml náš spolužák z VŠ a hodil nás na nádraží. Díky tomu jsme měli 8min na nákup místenky do Pendolina. K tomu jsme se ale nejdřív museli dostat stanici rychlíkem. Tam už s jízdenkou z internetu problém byl. Nevím jak vám, ale mě vážně nepřijde jako dobrý obraz Českých Drah, když sedím ve vlaku poprvé asi po dvou letech a musím průvodčí vysvětlovat tarif ČD, který jsem si pořídil. Asi jsem vysvětloval špatně a tak jsem dostal svou jízdenku do ruky a paní průvodčí bez komentáře ani pozdravu odešla. Pendolino už bylo naštěstí dobré, i když to, že na konci vlaku došly všechny noviny krom Blesku (kterého ještě byly mraky), mi přijde jako dost fail.

Zásah Gripenů proti Boeingu aneb Dny NATO v Ostravě tento víkend!

Září je jako vždy bohaté na události tohoto typu - po CIAFu v Hradci se dočkáme i Dnů NATO. Pokud můžu soudit ve srovnání loňského ročníku ostravských Dnů NATO s letos proběhlým hradeckým CIAFem, v Ostravě je rozhodně širší spektrum představované techniky, zatímco v Hradci byly zajímavější letové ukázky (i když to letos i na Dnech NATO vypadá velmi slibně). I letos bude přítomen loňský největší tahák, strategický bombardér Boeing B-52, a spolu sním také transportní C-130 Hercules nebo tanker KC-135, který je postavený na základě civilního Boeingu 707. V letových ukázkách obou dní se ze zahraniční produkce představí také stíhačky Eurofighter Typhoon nebo F-16. Pouze v sobotu proběhne také ukázka, na kterou se ale (z pochopitelných studijních důvodů ;)) těším nejvíc a tou je zásah proti narušiteli v podání JAS-39 Gripen Armády ČR. To by samo o sobě znělo jako předvedení Gripena, tak jak ho můžeme vídat na jakékoli jiné airshow nebo armádní akci u nás. To by ale narušitelem nesměl být Boeing 737 společnosti Czech Connect Airlines. Přiznám se bez mučení, že si moc nedovedu představit, jak chtějí takovou ukázku předvést, aby to bylo nějak rozumně vidět pro diváky, ale o to víc mě to provedení zajímá. Tím se mi také definitivně vyřešilo dilema, který den na akci vyrazit. Kromě statických a dynamických ukázek letecké i pozemní techniky proběhne paralelně také veletrh Flyin, na kterém budou vystavovat podnikatelé především z řad General Aviation. Doufám, že nás pojede víc, ať se cestou nenudím. Když tak se mi ozývejte co nejdříve, ať se dohodneme na dopravě.

Nehoda v Jaroslavli - Mýty a fakta

Stejně jako většinu Čechů i mě zasáhla nehoda v Jaroslavli. Nejsem sice zrovna největší fanda sportu, nicméně důležité turnaje národního týmu v hokeji sleduju skoro vždy. Kromě toho mě samozřejmě tato nehoda zajímá i z "profesního" hlediska a díky tomu se ukazuje známý fakt - tedy, že v médiích se člověk dozví mnoho zajímavých věcí z různých oborů, ale ty, které se týkají oborů, kterým rozumí, nejsou nikdy tak docela správné. V žádném případě zde nechci spekulovat o příčině tragédie, ale chci uvést na pravou míru několik mýtů, které se v médiích objevily.


V první řadě letiště v Jaroslavli, jeho dráha a ta osudná anténa. Nedůvěra v létání v Rusku obecně je u nás velká. O její opodstatněnosti by se daly vést dlouhé debaty a vždy by záleželo na tom, jestli se bavíme o malém sportovním létání, dopravě zásob po Sibiři, nebo velkém mezinárodním létání. Hned den po nehodě se na iDnes objevil článek s titulkem "Jágr: V Jaroslavli je kratší ranvej, stroj těžko nabírá rychlost", ve kterém Jágr popisuje, že letiště v Jaroslavli je jen "rozjezdová dráha s budkou" a že tam není tak dlouhá dráha jako jinde a tak na ní letadla nemůžou nabrat rychlost.
Co se týče té budky, nemohu soudit, k takovým informacím se nedostanu a ani to nemělo žádný vliv. Co už ale vím je, že dráha na tomto letišti má přesně 3000m a je široká 44m. Když dám toto do kontextu s českými letišti, rozhodně se nejedná o krátkou runway. Např. letiště v Brně má 2650m a letiště v Karlových Varech dokonce pouze 2150m. Z obou letišť běžně operují stejně velká a i výrazně větší letadla než Jak-42, včetně letadel ČSA a Travel Servisu. Je samozřejmě pravda, že na velkých mezinárodních letištích bývají dráhy spíš delší - zůstaneme-li u nás, hlavní dráha v Praze Ruzyni má 3715m a 3250m má vedlejší runway (na kterou se zanedlouho přesune na cca. dva týdny provoz kvůli údržbě té hlavní a tak si užijeme nad Stodůlkami trochu provozu). Např. letiště ve Stockholmu má ale hlavní dráhy jen 3301m a 2500m dlouhé.
Letiště v Jaroslavli je také oproti očekávání poměrně dobře vybaveno co se týká radionavigace - tedy prostředků jak pomocí přístrojů navést pilota na přistání. V hlavním směru přistání (ve kterém startoval i let s Lokomtoivem Jaroslavl) má instalován systém ILS a dvě NDB. Pro laiky jen ve zkratce napíšu, že ILS je dnes nejpoužívanější systém navigace letadla na přistání a udává pilotovi informaci o tom, o kolik stupňů mimo ideální osu přistání se nachází - a to jak výškově, tak stranově. NDB je starší systém, který se používá i pro navigaci za letu a jeho "budík" (tzv. ADF) jednoduše ukazuje, kterým směrem od letadla se maják nachází. Je to obdobné vybavení, jaké má například letiště v Brně nebo Karlových Varech. Letištní anténa, do které letadlo narazilo a o které jsem četl několik názorů typu: "kdyby ti Rusáci nedali anténu do cesty letadlům, tak by se nic nestalo", je pravděpodobně maják systému ILS. Bývá umístěn cca 300m od prahu dráhy a je to tedy místo, do kterého by se letadlo nemělo v této výšce dostat.  Toto umístění je naprosto standardní a protože to není příliš daleko, měla by být anténa postavena tak, aby se při kontaktu s letadlem snadno lámala a poškození letadla bylo minimální. Jak vyplývá z toho, co jsem psal výše, tento systém přispívá velice významnou měrou k bezpečnosti letecké dopravy a obviňovat Rusy, že si jen tak postavili anténu doprostřed  trasy letadel je tedy naprosto mimo mísu. Teorii o nárazu do antény ILS potvrzuje i toto video pořízené z kamery na její konstrukci.

Dalším často omílaným tématem je stáří letadla a jeho životnost. Jak-42, který vezl hokejisty by měl být 18 let starý a v televizi zazněla informace, že mu měla za 3 týdny končit plánovaná životnost. Ve článcích na internetu už se toto myslím vyjasnilo, nicméně jen dodám, že letadla musí každých 9 let na velkou prohlídku, během které se letadlo rozebere doslova do posledního šroubku, aby se každá součástka mohla zkontrolovat, jestli nepodléhá únavě materiálu nebo korozi a teprve když se vše zkontroluje a opraví nedostatky, je letadlu na dalších 9 let obnovena způsobilost k letu (která je samozřejmě podmíněna i dalšími menšími kontrolami). Letadla, která mají i tuto druhou kontrolu už za sebou a jsou tedy starší, běžně létají u západních aerolinek a několik takových zbývá i u ČSA. Zcela běžně takto stará nebo i starší letadla létají např. v USA. Obvykle ale létají u menších společností - není to až tolik záležitost bezpečnosti, jako spíš nákladů na provoz. Pro velké aerolinky, které mají své stroje neustále ve vzduchu, je důležité mít letadlo s nízkými provozními náklady, u menších aerolinek je naopak důležitější pořizovací cena.

Nechci se pouštět do spekulací o příčině, nicméně v médiích nejčastější hypotézy ukazují na nečistotu v palivu nebo vysazení motoru. Snadno může po této vlně spekulací vzniknou představa, že letadlo, když mu vysadí motor během vzletu, je odsouzeno k osudu, který potkal i letadlo v Jaroslavli. Toto bych chtěl opět vyvrátit. Samotné vysazení jednoho motoru je samozřejmě situace vážná, ale neměla by sama o sobě způsobit nehodu. Před každým vzletem se musí spočítat tzv. rychlost rozhodnutí. Ta je spočítána tak, že pokud dojde k vysazení před tím, než jí letadlo dosáhne, letadlo musí být schopné dobrzdit před koncem runwaye, pokud jí překročí, musí být schopné bezpečně odstartovat a přestoupat všechny překážky v trase odletu. Samotné vysazení motoru jednoho motoru by tedy nemělo být problém a technická závada na více motorech je nepravděpodobná. Musí tedy nastat nějaká další okolnost, která by způsobila nehodu. Mohla by to být pozdní reakce kapitána, který nepřerušil vzlet, i když měl, a rozhodl se odstartovat za každou cenu. Mohlo by to ale být také nesprávným naložením, nebo přetížením letadla, které změnilo jeho výkony oproti výpočtům. Jiná situace by samozřejmě byla v případě kontaminace paliva nebo střetu s hejnem ptáků, kde by o výkon přišlo víc motorů. Všichni si jistě pamatujeme přistání na Hudsonu, kde právě k této situaci došlo. Jestli se piloti opravdu snažili přistát na řece je otázka - soutok Volhy s místní říčkou je totiž přímo v ose dráhy. Podle posledních informací přímo od vyšetřovatelů ale všechny motory při nárazu pravděpodobně běžely a první plameny se objevily až po nárazu - to tedy napovídá, že nedošlo ani k vysazení motoru vlivem jeho technické závady a ani ke střetu s ptactvem - v tom případě by už pravděpodobně motor(y) hořel(y) během vzletu.

Těch potenciálních chyb a poruch mohlo být samozřejmě ale mnohem víc. Nechci je ale zbytečně nadhazovat - na takové řeči a spekulace máme lepší rozhraní než internet - hospody. Příčinu definitivně odhalí až vyšetřování a to může zabrat několik týdnů, měsíců, ale i let. Doufám, že jsem pomohl aspoň někomu trochu se zorientovat v té změti informací, která se z médií valí. Na závěr bych chtěl položit dotaz, kdyby si to tu přečetl někdo znalý poměrů v ruském létání - opravdu musí piloti v Rusku procházet před každým letem zdravotní kontrolou na alkohol? Nikde v západním světě to tak není, nicméně fakt, že nikdo neví, co piloti během dne v Jaroslavli jedli a pili a že neprošli prohlídkou, byl v několika článcích různých zpravodajských serverů předkládán jako naprosto skandální. U nás se provádějí jen namátkové kontroly. Vzhledem k tomu, jaké by mohlo mít nalezení alkoholu v krvi u pilota následky i v případě drobného incidentu (např. poškození letadla při pojíždění na zemi), jsou ale případy pilotů pod vlivem i tak po celém "západním" světě dnes už naprosto ojedinělé.